• Tattoo
• Airbrush 2011
• Airbrush
• Design Disgust
• 3sT-shirt
• Projekty
• Kontakt

3sbio

3sbio@centrum.cz

Skarifikace

(neboli jizvení) je způsob zdobení kůže, podobně jako např. tetování (anglicky tattoo). Dělí se na dvě metody (podle způsobu vytvoření): na vypalování (branding) a vyřezávání (cutting). Zjizvení, jako trvalá tělesná modifikace, zahrnuje poškrábání, lept, nebo nějaký druh povrchního řezu, provedený na lidské pokožce.

Skarifikace byla užívaná z mnoha důvodů v mnoha různých kulturách:

• Skarifikace byla užívaná pro přechodový rituál v dospívání, nebo značila emocionální stav nositele jizev, jako zármutek, starosti nebo blahobyt, pohodu. To je běžné mezi australskými domorodci a kmeny v okolí řeky Sepik (Nová Guinea).

• Skarifikace jako úmyslné spálení kůže, se nazývá branding. V historii bylo této metody využíváno k označování otroků a kriminálníků. Jednalo se o klasický cejch, který byl vypálen zločincovi na viditelné místo, aby každý poznal, co je zač.

• Māori z Nového Zélandu, užívali ke skarifikaci inkoustovou barvu, aby vytvořili obličejové tetování známé jako „moko“. Moko bylo tetování jedinečné pro každou osobu a zároveň sloužil jako jakýsi podpis.

• V některých kulturách se ženy nechaly dobrovolně zjizvovat, aby ukázaly svou zralost a touhu mít děti.

• Obličejové jizvení byla oblíbená praktika mezi Huny

• Jizvy na obličeji způsobené v šermu jsou mezi evropskými šermíři považovány za znak chrabrosti.^[zdroj?]

• Důvody zjizvování

• Na lidech s tmavší pletí jsou jizvy lépe vidět než tetování.

• Endorfiny jsou během skarifikace uvolňovány, to může vyvolat euforii (způsobit dobrou náladu a pocity štěstí)

• Někteří domorodci v Africe věří, že jizvy je ochrání před nemocemi.

• Jizvy jsou vlastním produktem těla, ne jako u tetování, kde se přidává inkoust.

• Náboženský význam.

Varování před nebezpečím

Skarifikace je úmyslné ublížení nebo poškození kůže, hrozí proto infekce. Nástroje pro práci by měli být zdravotnické, zejména skalpel (nepoužívat kus vybroušeného plechu), které musí být naprosto čisté. Vhodné je k tomu používat antibakteriálních přípravků. Hlavní je dbát o hygienu, nebát se mýdla.

Umělec, který vytváří skarifikace, by měl mít alespoň praktickou znalost anatomie lidské kůže, aby předešel příliš hlubokým řezům do masa. Měl by umět s kovy, aby dokázal dobře nabrousit ostří nože a dobře ho rozpálit, jinak by mohl tělo nechtěně popálit (v případě přehřátí) nebo by mu práce trvala dlouho (vinnou tupého a chladného ostří).

Skarifikace není tak populární jako tetování, proto je obtížné najít zkušeného umělce.

Rizika tetování a péče o tetování

Permanentní tetování s sebou vždy přináší i určitý druh rizika. Takovým rizikem může být např. infekce, alergie, stresová nebo fóbická reakce nebo různé nemoci, jako je např. žloutenka či AIDS. Tato rizika jsou ve značné míře redukovaná používáním rukavic a sterilních jehel.

Nemoci

Pokud přijdou tetovací nástroje do kontaktu s krví nebo tělesnými tekutinami, vzniká riziko přenosu nakažlivé nemoci při jejich dalším použití bez sterilizování. Toto riziko je největší ve vězeních, a to kvůli tomu, že se zde tetuje bez oficiálního povolení a samotný akt tetování není vykonávaný za speciálních hygienických podmínek. Častý je přenos hepatitidy a AIDS. V renomovaných tetovacích salónech jsou používané jednorázové jehly pro každého klienta zvlášť a nástroje se sterilizují po každém použití. Riziko se ještě snižuje, když tatér používá latexové rukavice, často si myje ruce a nezanedbává pravidelné čištění a sterilizaci prostorů, ve kterých tetuje.

Alergické reakce

Alergické reakce na tetovací barviva se objevují zřídka, častěji se vyskytují alergické reakce jen na určité značky červeného a zeleného barviva. Osoby, které jsou citlivé nebo alergické na jisté kovy, můžou reagovat na barviva v kůži tím, že z tetovaného místa začne vytékat čirá kapalina nazývaná sebum. Taktéž lidé, kteří vědí o své alergii na zelené mýdlo, by na to měli tatéra upozornit. Tetovaná oblast je čištěna ještě před zahájením tetování, při kterém se můžou částečky zeleného mýdla dostat do kontaktu s tělními tekutinami. To může vyvolat alergickou reakci a následné zčervenání daného místa. To je pouze dočasné, ale může být velmi nepříjemné. Tatér by měl být

Infekce

Nebezpečí nákazy v tetovacím salónu může být redukováno několika opatřeními. Prostory tetovacího salónu by měly být udržované v čistotě, také by měla být zachována sterilita prostředí. V salónu by mělo být dostupné umývadlo s teplou vodou a mýdlem. Tatér by měl při práci používat latexové rukavice a dodržovat hygienické návyky. Podlaha a prostory, ve kterých se tetuje, by se měly pravidelně čistit dezinfekčními prostředky.

Péče o tetování

Každé nové tetování je vlastně zranění, o které je potřeba se vhodně starat. Bezprostředně poté, co bylo tetování dokončeno, je potřeba tetované místo zakrýt potravinovou fólií a zabránit tak vytékání tělních tekutin. Někteří tatéři doporučují tuto fólii po několika hodinách sundat, a potom jemně umývat danou oblast vlažnou vodou. Japonci však tetování namáčejí v horké vodě, aby ho tak vyčistili. Jak se na světě rozvíjelo tetování, rozvíjely se i kosmetické a farmaceutické produkty, které se používají pro následnou péči. Tyto produkty jsou bezpečné, účinné, a dermatologicky testované. Většina tatérů je svým zákazníkům doporučuje a také prodává.

V této rubrice nejsou žádné články.